Tak tohle jsem vážně nečekala! 🙂

Někdy začátkem prázdnin mi má drahá sestřenice Adélka poslala informaci, že časopis Rozmarýna pořádá letní upcyklační soutěž. Tato informace mi zůstala někde vzadu v hlavě. Občas jsem se zamyslela, co bych tak do soutěže mohla poslat. Čas se krátil, a tak jsem na poslední chvíli přihlásila do soutěže obraz Monoskop vytvořený z gum v rámu z bočnice gauče, kterou jsem našla v harampádí u popelnic. 

A čas plynul dál. Popravdě jsem na tu soutěž úplně zapomněla. Pak mi tak na začátku října zase volá sestřenka: „Už se těšíš na konvici?“ Já jsem dost nechápala. 😀 „No, jak to, že mi jako neřekneš, že má slavnou sestřenici!“  😀 Já jsem pořád úplně mimo obraz. A ona pokračovala, že o mě čte v časopise, že jsem jakože vyhrála tu soutěž od Rozmarýny. „Cože? Já jsem vyhrála?! O ničem nevím. Nikdo mi nic takového nedal vědět.“ Poté co mi článek vyfotila, tak už jsem jí opravdu uvěřila. 😀 Byla jsem fáááákt mega překvapená a potěšená.

Následující den jsem si šla časopis koupit, listuju, listuju a nic nevidím. Tak jsem jí volala, jestli je to opravdu v tom říjnovém čísle časopisu. Jo bylo. Nevadí. 😀 Prostě jsem to přehlédla. 😀 V polovině měsíce mi pak psali z Rozmarýny, že pro mě mají skvělou zprávu, že jsem vyhrála soutěž, tak že mi gratulují. 🙂 Výhra mi zatím nepřišla, ale to mi vůbec nevadí. 🙂 Těší mě, že porotu moje tvorba zaujala. Popravdě, jsem si nebyla jistá jestli obraz zcela odpovídá požadavkům soutěže. Ukázalo se, že nejspíše ano. 😀 

Tyto momenty člověku dodají sílu do dalšího tvoření, když o sobě pochybuje.

Takže díky Rozmarýno! 🙂